Síla vysoké potence a dosažení dlouhodobého zdraví
Příspěvek z 9. konference, 2017
Po patnácti letech systematického praktikování autopatie můžeme udělat některé závěry, přičemž nadšení z vynalézání, nebo z přijímání nových informací o metodě a jejich aplikování, se mění, mělo by se měnit, v jakousi moudrost, uvážlivost a schopnost vycházet ze všech dosažených poznatků. Pokusím se tedy o určité shrnutí, a to vzhledem k tomu, jak autopatický případ uzavřít, ukončit, a to tím, že se člověk uzdraví a nepotřebuje už další léčbu, tj., je zdravý od hlavy až k patě. Toto nabytí kompletního zdraví (nikoliv jen zlepšení určitých problémů), jak z praxe víme, může nastat, nastává to, i když ne ve všech případech, spíše u lidí vysoké a střední vitality, ale směřujeme k tomu vždy. Je to cíl, který může být dosažen. Zcela se to vymyká významu slova léčba, jak je chápán v jiných systémech. A je to plavba proti velmi silnému proudu, rozhlédneme-li se, jak to vypadá a jak se to vyvíjí se zdravím lidí v tzv. civilizovaném světě, jak prudce narůstá ve společnosti procento trvale, fyzicky i mentálně nemocných lidí, a to od dětského věku. Jak klesá stále hlouběji jejich životní pocit. Připomeňme si, jak definuje zdraví Světová zdravotní organizace: „Zdraví je stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, nikoliv pouhá nepřítomnost nemoci nebo neduhu.“ Tato definice ovšem vznikla před sedmdesáti lety a dnes bychom osobu jí vyhovující hledali velmi obtížně, což se však myslím netýká lidí užívajících autopatii, homeopatii a možná i jiné metody stimulace vitální síly, prány. Připomeňme si, že člověk, stejně jako jeho zdraví, má různé úrovně – a právě ty jemnohmotné úrovně (které materialisté neuznávají), mají zásadní důležitost. Právě s nimi pracujeme. Od jistého bodu dosažení zdraví už procesu ladění na informaci jemnohmotného Zdroje , to je to, co s autopatickou lahvičkou děláme, nemusíme říkat a obvykle neříkáme „léčba“. Nemáme z tohoto hlediska žádnou definici absolutního zdraví, k němuž se nicméně chceme přiblížit. Většina léčebných, filosofických a religiosních systémů na slovní definici dokonalého absolutního zdraví resignuje, hlavně asi proto, že je z praktického hlediska zbytečná. Důležité je znát cestu. Poznávání cesty a znalost cesty, tedy techniky jak na to, to je vše, co potřebujeme.
V pokročilejších stádiích autopatického vývoje obvykle, po detoxikační fázi vařeným preparátem, přecházíme na čistou informaci, potencovanou bez úpravy. Nebudu si záměrně v tomto referátu všímat, alespoň z počátku, nejnovější techniky přípravy ze 7. čakry. Zaměřím se na starší a více ověřené techniky, které nám k úvahám o co nejefektivnější léčbě poskytují nejvíce materiálu a důležitý časový odstup. A podíváme se také na to, s jakými potencemi v těchto pokročilejších fázích vývoje lze efektivně pracovat. Budeme si analyzovat některé případy a něco z nich vyvodíme.
Slina bez varu, vysoká ředění, vysoké potence:
Jeden z prvních případů autopatie, z počátku roku 2002, sledován 8 let do roku 2010: Mladá žena sportovního typu. Atopický ekzém má odmalička, již od jednoho roku. Je na celém těle i na obličeji, červený, rudé skvrny, suchá kůže, loupe se, svědí, někdy si jej rozškrabe do krve. Od podzimu do jara bývá horší, velmi suchý. Vždy je zhoršen při stresu a nervozitě. Od jednoho roku trpí také alergií – byla zjištěna při testech na seno, roztoče, prach a pyl. Projevuje se, vedle ekzému, jako senná rýma v pylové sezóně. Jedenkrát týdně ji silně bolívá hlava, musí si vzít prášek proti bolesti. Je velmi zimomřivá, i když na ni špatně působí i příliš vytopená místnost.
Za měsíc a půl po prvním interview oznámila: Brzy po návštěvě u mě si vyrobila autopatický preparát z vlastní moči a užila jej jednorázově v potenci asi 100 C. Hned druhý den se ekzém zhoršil, více zarudl a více svědil, měla pocit jako při chřipce. Měla i rýmu. Léčivou mast od začátku vyměnila z vlastního rozhodnutí za mastný krém bez léčivých účinků. Brala dál své obvyklé pilulky. Ekzém přetrvával zhruba v původní podobě (jako když používala léčivé masti), ale zato se významně zlepšila hlava! Nemusela již brát prášek proti bolesti – nevzala jej od podání preparátu ani jednou. Za ten měsíc a půl do kontroly bolela hlava jen jednou, a to mírně. Rada: Čekat a pozorovat.
Sedm měsíců od podání preparátu: Na obličeji již ekzém není zhruba tři měsíce. Každý si dovede představit, jaká je to kosmetická změna pro mladou ženu! Na hrudi a krku však přetrvává. Zůstává i na loktech a kolenou. Palčivé pocity zmizely. Částečně tu změnu přičítá i obvyklému zlepšení ekzému v letních měsících. Vůbec ji nebolívá hlava. Také neměla v této pylové sezóně alergii, i když vysadila léky!
Deset měsíců po zahájení léčby: Začal se vracet ekzém a relaps se dále projevil návratem bolestí hlavy. Podán preparát z moči ,potence zvýšena o polovinu. Bolest hlavy a ekzém sice ustoupily, ale objevila se porucha spánku, častěji se budí. Udělala si preparát ze sliny z pěti litrů vody v AL (200C). Nespavost pak přešla. Ekzém ve zlepšené podobě přetrvával a za dva měsíce už se zase vracela bolest hlavyy. 10 l v AL vyvolalo poměrně rychlý ústup všech potíží a vznik plného zdraví, jaké před tím nepoznala. Vydržela tak celý rok po jednom podání AP, než se vrátily bolesti hlavy. a zhoršil se spánek. Vzala 30 l slina bez varu, a následovalo opět plné zdraví. Preparát ve stejné potenci 30 l ještě zopakovala a za další rok a půl šla na 45 litrů. Na kontrolách jednou za půl roku už jsme si neměli o čem povídat. 2x byl učiněn pokus podat nižší potenci, kvůli drobnostem (např. sušší kůže), ten nikdy nevyšel a nové podání vysoké potence v AL, 30 později i 45 l , zjednalo pokaždé rychle pořádek. Poučení: Jestliže se nám osvědčila vysoká potence, opakujeme ji nebo zvyšujeme, nikdy nesnižujeme, a to ani proto, že se nám problém zdá “malý” a tedy i “malá “ potence se zdá být vhodná. Nikoliv. Opakujeme stejnou jako minule, a pokud AP již nevykonává požadovanou práci, zvyšujeme. U potencí nad 30 litrů zvyšujeme vždy minimálně o 10 litrů, 5 min. průtoku.
Martin Šikner na 1. konferenci (všechny nahrávky projevů z konferencí jsou dostupné na Alternativa.cz) 2009 referoval: Paní 58 let, cukrovka na izulinu 4x denně, černající palce u nohou s návrhem na amputaci, dna, schizofrenie, slyší hlasy, pláče, má polyneuropatii a má nohy necitlivé na dotek, hypertenze. Pan Šikner si přečetl knížku Autopatie, cesta k tělesné a duševní harmonii a dal se do práce. Začal léčbu nízkými potencemi ze 2 l ze sliny, a postupně je zvyšoval. Od začátku viděl zlepšování. Žádná potence nebyla v tomto případě opakována. Po dvou letech na autopatii, v jejích 61 letech, má paní dobrou náladu, směje se, neslyší hlasy a normálně komunikuje (schizofrenie se tedy nekoná), cukrovka se upravila do té míry, že bere „jestli dneska něco bere na diabetes, tak je to určitě jen to nejslabší, co existuje“ a glykemii po jídle „mívá i lepší než zcela zdravý člověk“, nedrží žádnou dietu a jí i cukr, měla dřív změny na očním pozadí, nyní překvapená lékařka konstatuje, že je bez nálezu. Tlak se upravil do normálu. Palce na nohách určené k amputaci se zahojily. Chodí lépe. Vrátil se cit do nohou, takže ani polyneuropatie už zřejmě není. Asi za dva roky poté navštívil autor příspěvku můj seminář a zeptal jsem se ho, jak je klientce, on na to, že „je dobrá“. Neznáme interval podávání, nebyl sdělen, ale autor říká, že se držel mojí někde publikované rady: Při dalším podání zdvojnásobit vždy množství vody. Na tuto radu jsem ve víru událostí nevím proč zapomněl, ani už nevím, zda jsem nevycházel spíš z teoretické úvahy. Stupeň ředění v AL vždy zdvojnásoboval, takže se z 80 C (2 l) dostal na 160 C (4 l), další podání bylo 300 C (7,5 l), pak u dalšího zvýšil na 2,5 M (60 l), kam se dostali již za půl roku, pak 5 M (120 l) a naposledy měla paní asi po dvou letech léčení 8,5 M (asi 200 litrů, 100 minut průtoku pod filtrem). Paní tedy dosáhla zdraví, a to z dlouhodobého katastrofálního a beznadějného stavu.
Návrat ke zdraví zde umožnily vysoké potence z nevařené sliny, na něž se dostala po sérii potencí nižších. Je to obecně doporučený postup. Pokud vysokou potenci z nevařené tělesné informace (z dechu, sliny, nebo z obojího najednou v jednom preparátu)„přeženeme“ nemůže se stát nic jiného, než že neodevzdá plný dlouhodobý léčebný efekt. Pak je možný dočasný návrat na tu nižší potenci, která lépe fungovala. Nicméně náš Zdroj, odkud kreativní informace, vytvářející naše tělo a mysl, přichází, je v jemnohmotné škále na té nejjemnější úrovni vůbec. Postupem času se mu snažíme zvyšující se potencí AP přiblížit. Ale jde to jen do té míry, do jaké to stav našeho těla a mysli aktuálně umožňuje.
Stalo se v roce 2001. Třináctiletého chlapce přivedla maminka s tím, že mu lékaři diagnostikovali juvenilní artritidu. Řekli jí, že se jedná o nevyléčitelnou chorobu. Bolí ho už dva roky klouby na končetinách a páteř. Bolí nepřetržitě a bere na to léky. Trpí bolestmi hlavy. Má tiky v obličeji a má poruchu řeči, zadrhává při mluvení. Stalo se, že nemohl vůbec mluvit. Bývá unaven. Zároveň má problémy s usínáním, čeká až dvě i více hodin než usne, zejména když je unaven. Někdy plakal únavou a nemohl usnout. Mívá občas podivné náhlé stavy vnitřní agrese, cítí, že by mohl něco zlého udělat, s obtížemi to potlačuje. Navštívili kvůli tomu neurologa, zjistili nález na EEG. Mívá jasnovidné stavy, zdají se mu sny, které se následně vyplňují v realitě. Matka vypráví, jak pouhým přáním nastavil na dálku mobil, aby ukázal stav kreditu. Ví, že mu bude matka volat, několik minut před tím, než se to stane.
Nejdříve jsem ho léčil homeopatickým lékem s určitými zlepšeními, přičemž základní problémy měly tendenci se vracet. V roce 2002 jsem mu dal autopatickou lahvičku (jeden z prvních případů autopatie) a doporučil, aby jí prolil 5 litrů vody (200C), použít slinu. V té době byl ve stavu velmi podobném tomu vstupnímu, až na to, že ho přešly stavy agrese.
Kontrola za dva měsíce: Zmizela únava a zlepšil se spánek . Klouby se zhoršily. Šlo to tedy podle Heringových zákonů – vnitřní se zlepšilo, povrchnější zhoršilo.
Kontrola za půl roku: Preparát připravený v AL byl po čtyřech měsících opakován v potenci 400 C. Klouby se výrazně zlepšily. Únava není. Hlava nebolí. Spánek dobrý. Zmizela alergie na slunce, kterou trpěl. Matka říká, že míval pohled obrácený dovnitř, nyní je přímý.
Za výborných osm měsíců se vrátila vnitřní agresivita, bolesti hlavy i únava, to vše však až v posledním týdnu před kontrolou. AP 1,5 M 18 minut průtoku pod filtrem.
Proběhla řada dalších kontrol, při kterých se pomalu zlepšoval s dočasným relapsem po očkování. Čím vyšší potence dostával, tím byla úzdravná reakce delší a hlubší. Drobnějších potíží, jako byl třeba týdenní zánět mandlí, na který nic nevzal, ubývalo. Přes potence 3M a 4M podané zhruba v intervalu jednoho roku se dostal na 100 min. průtoku (8M). Vzbouřil se proti střední škole, kde se mu nelíbilo, a dostal se na jinou specializovanou, kde se mohl seberealizovat. V intervalu asi rok zopakoval 2x 200 l slina bez varu, jednou kvůli krátce se navracející mírné bolesti hlavy, která po podání hned přešla, podruhé se trochu navracela bolest kloubů, narušující perfektní zdraví. Potřetí si udělal kvůli velmi mírné navracející se bolesti hlavy a bolesti klíční kosti po úrazu, 200 l dech bez varu. Stal se z něj perfektně zdravý úspěšný mladý muž, navzdory původním lékařským prognózám. Potkal jsem ho za pár let poté a zeptal jsem se, jak se mu vede. Řekl, že nemá žádný problém. Zeptal jsem se na jeho jasnozřivot. Ta mu zůstala, řekl. Našel si přítelkyni, která ji má také, takže když si chtějí sjednat schůzku, nemusí si telefonovat. Od poslední dávky AP dech z 200 litrů uběhlo nyní 7let, poté už nepotřeboval žádnou pomoc. Takže lékařská prognóza z doby, kdy mu bylo 13, že se jeho stav a bolesti kloubů budou jen zhoršovat, se nevyplnila. Naopak: Řekněte, kolik současných mladých mužů nepotřebuje 7 let žádnou léčbu. A tady šlo naopak původně o chlapce zcela nevyléčitelného.
Poučení: I na mírné známky relapsu použít tu vysokou potenci, která problémy dříve řešila. Dech se projevil jako účinnější než slina, poslední vysoká potence navodila vysokou odolnost a trvalé zdraví. Na začátku autopatického ladění bych asi dnes použil DV (hlavní současný způsob přípravy na klouby), než bych přešel na čistou slinu, nebo čistý dech bez varu. Tehdy však jsem znal jen jeden způsob přípravy, ze sliny. Zde je třeba připomenout, že hlavní výhodou naší současné praxe je možnost volit to nejlepší, co se za podobných situací nejvíce a nejpříměji osvědčuje, i když i slina prostá a nakonec dech mohly případ vyřešit. Tomu říkám optimalizace volby tří parametrů (potence, způsob přípravy, perioda podání). Je třeba si zde všimnout, že teprve vysoká potence dechu bez varu případ vyřešila.
Student univerzity. Urostlý mladý muž, sportovec, léčen u mě již léta homeopaticky. Přichází s tím, že stále cítí „dole“ v průduškách dráždění nutící ke kašli, kašle asi jednou za hodinu. Spirometrie neprokázala žádný problém, kapacita plic je prý naopak dvojnásobek normálu. Nachází ve své stolici roupy, bolí jej dost často břicho. Cítí ucpané čelní dutiny, ráno bolí čelo, má rýmu. Při pobytu v chladu bolí v krku. AP slina z 30 min. průtoku vody, pod filtrem, 60 l, skoro 3 M. Kontrola za 4 měsíce: Kašel se brzy po podání zmírnil, a pak přešel. Roupi ze stolice zmizeli a přestaly bolesti břicha. Zlepšil se spánek – usne za dvě minuty a nezdají se mu sny. Psychicky se zlepšil – výrazně lépe snáší zkoušky, nemá už trému._Je zcela zdráv. Nikdy mě již nenavštívil. O klienty můžeme přicházet jejich dlouhodobým uzdravením!
Proč slina a ne dech? O dechu jsem tehdy ještě nevěděl. Proč 3 M a ne 1M? Klienta jsem znal dlouhodobě, byl celkově zlepšen předchozí konstituční homeopatickou léčbou, měl vysokou vitalitu. Zejména u mladých lidí přicházejí vysoká ředění 1M, i mnohem více, vždy v úvahu v pokročilejších fázích léčby.
Přechod z DV na dech bez varu a výrazné zvýšení potence – případ autoimunitního onemocnění
Žena, která trpěla celý život opakovanými záněty, nejdřív hrdla, pak i kloubů, močových cest a ženských orgánů. Jedné věci se zbavila a druhá začala. Neustále brala, co pamatuje, nějaká antibiotika. A další léky, například na nedostatečnou funkci štítné žlázy. Má nespavost, bolesti kloubů a břicha, alergie, osteoporózu a chronickou únavu. Nejvíc ji však nyní trápí psychika, která se zhoršila poté, co jí lékaři sdělili výsledky laboratorních testů: má pozitivní ( nad normou) revmatoidní artritidu a dále borelie, chlamydie pneumoniae a trachomatis a hlavně protilátky na lupus erythematodes, nevyléčitelné autoimunitní onemocnění, které, když se rozvine, může postupně zničit i vnitřní orgány a ukončit život. Má nyní velké obavy, co bude dál – úzkost a strach. Doporučení 3 l DV ob dva dny.
Při první kontrole se necítila o nic lépe než při prvním setkání. Ani při druhé a třetí to nebylo ono. Až když se dostala při postupném navyšování na 7,5 l DV, došlo k náhlé změně. „Tak dobře jsem se necítila ani nepamatuju“, říká, cítí příval energie a už se tolik nezabývá problémy. Je znovu ráda na světě, říká. Po navýšení na 9 litrů DV se to ještě zlepšilo. Navrhl jsem zopakovat 3x po týdnu 9 l DV, pak zvýšit na 10,5 l a pak 12 l DV jednou za dva týdny.
Uběhly dva měsíce a při další návštěvě mi podala s významným pohledem papíry s lékařskou zprávou: Nedávné testy ukázaly, že všechny předchozí hrozby jsou pryč: Borelie, chlamydie pneumoniae i trachomatis, a hlavně lupus erythematodes. Včetně revmatoidní artritidy. Všechno je nyní, na rozdíl od předchozích testů, v normě. Takže se jí úžasně zlepšila nálada i životní perspektiva. A samozřejmě se to projevilo na ústupu řady fyzických potíží. Nicméně gynekologické záněty (které měla většinu života) se stále opakovaly a ona obvykle neváhala hned nasadit antibiotika. Ale po jednorázovém podání dechu bez varu 30 litrů téměř ze dne na den všechny potíže ustaly. Byla zdravá, jako nikdy v životě. Vydrželo jí to skoro celý rok, než stejnou potenci z dechu zopakovala kvůli mírnému znovuobjevení některých potíží, které pak zase přešly.
Poučení: I velmi zamotané případy mohou rychle dospět ke zdraví, zvýšíme-li potenci na 30 nebo více litrů a přejdeme z dechu s varem na dech bez varu. Ovšem detoxikační fáze z nižších potencí uvařeného dechu byla zpočátku nutná a zbavila ji velkých hrozeb, spočívajících hlavně v přítomnosti parazitů a v existenci autoimunitních potíží.
Přišla za mnou asi pětatřicetiletá žena. Řekla, že na mě spoléhá proto, že za mnou už jednou byla se svou matkou jako dítě, abych jí léčil sklon k častým opakovaným angínám, které měla každoročně. Dal jsem jí tehdy jednu homeopatickou pilulku Lachesis 200 – od té doby uběhlo 22 let. Ani jednou už neměla angínu, ani chřipku. Byla zdravá až do doby před třemi lety, kdy se začaly objevovat arytmie a opakované záněty močových cest. Pak se ozvala slinivka, nadýmání a špatné trávení, pak se začala celkově rychle sesypávat, byla pod extrémním tlakem v kvalifikovaném povolání, kterému věnovala všechnu svou energii, nyní je se silami v koncích, má ekzém, arytmie, je velmi emoční, je unavená, ovládá ji smutek, říká že „se cítí na konci cesty“. Ví, že už to dál takhle nejde. Rádi by měli s manželem dítě, ale k úspěšné koncepci nedochází. Začali jsme s vařeným dechem s navyšováním od 6 do 12 litrů. Po čase hlásí, že se mnoho věcí upravilo – emoce, arytmie, ekzém zmizel. Nicméně stále pokračovala ve své náročné profesi a po čase se začaly projevovat ataky paniky a deprese, arytmie se znovu vracely. Početí pořád nikde a ona cítí, že už má jen málo času na to, aby mohla dát nový život a založit rodinu, čtyřicítka na sebe nedá dlouho čekat. Za půl roku po zahájení autopatie tedy doporučuji 30 l D (dech bez varu). Brzy na to vzala ještě 32 l D.
Za půl roku referuje, že psychika se po podání okamžitě uklidnila, arytmie zmizely a celé období prožila v klidu, až na stres v práci, po němž se ale, na rozdíl od minulosti, vždy rychle zotavila. Nicméně dítě nikde. Rada: Zvýšit potenci z dechu na 42 l, ale jen pokud by se vrátily deprese nebo něco jiného z vyléčených potíží. Což neudělala, ale hlásí za další dva měsíce, že je 3 týdny těhotná, má to lékařsky potvrzeno. Až v 6. měsíci se začaly vracet arytmie a tehdy si udělala 42 l D a upravilo se to. Po porodu se ještě zeptala, zda si zopakovat potenci z dechu, s tím jsem souhlasil, porod bývá obvykle stresující záležitostí a zopakování předchozí potence brzy po něm je téměř pravidlem. Takže toto byl případ infertility, velmi rozšířeného onemocnění, které dnes tak ničí evropskou populaci v době, kdy ženy kvůli pracovním povinnostem musí odkládat založení rodiny až do věku před čtyřicítkou, kdy však už může být pozdě. Řada našich zkušeností ukazuje, že neplodnost je možné vyřešit autopatií . Zdá se, že základní metodou pro řešení infertility je použití DV a pozdější přechod na dech bez varu, i když máme i referenci vyléčení preparátem z prány.
Vzpomínám si i na další případ, kdy se vyřešil problém s neplodností, tentokrát jen vařeným dechem a jen nízkými potencemi. Paní mi napsala, že mají s manželem problém, spočívající v tom, že nemohou počít. Oba jsou podle lékařského názoru zdraví. 3x už byli na oplodnění in vitro (IVF), ale nikdy to nevyšlo. Odpověděl jsem jí, ať příjde na kurz, tam se doví, co má dělat. Po měsíci a půl mi došel od té dámy další e-mail: …s potěšením vám píši, že jsem otěhotněla…Manželovi jsem podle vaší informace z přednášky řekla, ať si udělá 6l, já jsem vzala 12l…
Jsme různí. Takže, pokud (jakýkoliv) problém nevyřeší nízké potence, jde se na vyšší. To je ostatně základní princip autopatie. Obvykle je vhodné přejít z varu na ne-var až od potence 30 l, jinak hrozí relaps. Věk není důležitý, příprava na tento přechod může trvat delší dobu se sériemi dávek z vařené tělesné informace.
Ještě jeden případ přechodu na nevařený dech, tentokrát z Prány 5:
V knížce Uzdrav se s autopatií, 6. doplněné vydání ( str. 231) jsem popsal případ studentky se silnými depresemi , nespavostí, alergiemi a hrozným strachem, nejen ze zkoušek, které byly preparátem z Prány 5 odstraněny a byl nastolen stav bez potíží a beze strachu, což nikdy před tím nepoznala, protože, jak mi řekla, trpěla strachem celý život. Bylo to před třemi lety a samozřejmě, případ se dál vyvíjel. Zde je pokračování: Z 9 l P 5 se pomalu posouvala na 12, 15 a 16,5 litru P5, a dělala si preparát v odstupu řady týdnů, někdy jednou za dva měsíce, vždy brala P 5, jakmile pocítila strach nebo nemohla usnout, a pak to hned nebo rychle zmizelo. Když byla na 16,5 litru, vydala se na alergologii, kde byla vedená pět let jako alergik. Tam jí řekli, že už žádné potravní ani jiné alergie na testech nemá. Toho si samozřejmě všimla i bez testů, například přestala mít obvyklé reakce na psy. Po rajčeti jí dřív opuchaly rty, nyní jí rajčata bez problémů. Třikrát vzala 18 l, ale třetí podání se už neosvědčilo, úzkost sice zmizela do druhého dne po podání a hned cítila zlepšování, ale vydrželo to jen 5 dní, pak zvýšila na 20 l , to opět působilo jen pouhé dny a byl tu znova relaps. Ani další navyšování až na Prána 5 30 l nepřinášelo už ten dlouhodobý efekt návratu psychické pohody. Později se mi svěřila, že v té době po omezenou dobu navštěvovala jisté alternativní terapie, které nejspíš interferovaly s autopatií. Bylo třeba častěji opakovat a zotavení nebylo už úplné, jako to bývalo dřív. Tehdy jsem doporučil udělat Dech bez varu 35 l. Stav se upravil, bylo ale období zkoušek, které špatně snášela, vzala ještě homeopatikum, které jsem jí doporučil, pokud by reakce nebyla uspokojivá. Homeopatikum způsobilo rovněž jen krátký ústup potíží v řádu dní, pak se úzkost vracela. Po navýšení dechu bez varu na 40 l (20 min. pod filtrem) se ale stav upravil na 3 měsíce, kdy byla bez výraznějších potíží, bez depresí. Po třech měsících se dostavil pocit úzkosti a navýšila na 42 l dech bez varu. Pohoda vydržela 14 dní a pak se zase přihlásily před spaním úzkostné stavy. Zvýšila tedy na 50 l Prána 5. Pak se to zlepšilo, ale měla za několik dní mírnou krizi, kdy jsem doporučil čekat , léčivá krize tomu říkám, může se to někdy stát po vysoké potenci, staré symptomy vybublají v mírnější podobě na povrch, a pak se zahojí. To se za pár dní stalo a byla v pořádku po dva měsíce, ovšem nikoliv v dokonalém stavu vzhledem k opět probíhajícím státnicím. Doporučeno 54 l Dech bez varu, poté žádné zlepšení a za několik dní doporučeno 60 l dech bez varu. (Zde připomínám, že když nějaká potence nezabere, zvýšíme ředění, je to pravidlo.) To pomohlo. Opakovala Dech bez varu přibližně jednou za měsíc , vždy, když cítila jakoukoliv potřebu preparát vzít, obvykle to byl návrat strachu, třeba i jen na hodinu před spaním, a postupně navyšovala až na 74 litrů D. Když zkusila zopakovat při lehkém návratu potíží stejnou potenci, nikdy se to neosvědčilo, ale brzké navýšení vždy přineslo rychlou úlevu. Takže poslední půlrok je v pořádku. Domluvili jsme se, že tak bude pokračovat s dechem bez varu a ujistil jsem ji, že 74 litrů (37 minut průtoku pod filtrem) není žádný strop. Při poslední korespondenci se už podepsala s akademickým titulem. Kvalita jejího života je nesrovnatelně lepší než před autopatií a autopatie se stala součástí jejího životního stylu. Je kolem nás příliš mnoho vlivů, které vyvolávají úzkost a depresi. Nelze je ani všechny vyjmenovat, a ten hlavní je, že jsme rozladění a v důsledku toho nepřijímáme dobře kreativní informaci, pránu. A to nás děsí, tušíme, že vše tak či onak bude spět k horšímu. Musíme se naladit, chceme-li opět cítit harmonii, sebedůvěru a návrat zdraví.
Z hlediska techniky léčby je přechod na vyšší potence z dechu bez varu v pokročilejších stádiích léčby obvykle doporučeníhodný, zejména při potencích od 30 l, a to bez ohledu na původní charakter potíží. Vitalita, věk a ostatní kritéria zde již nejsou rozhodující. Podstatné jsou vypozorované reakce na předcházející nižší potence.
Mám klientku, která si pochvalovala 100 l DV a byla na této dávce řadu měsíců, s výrazným zvýšením energie a nálady , což je pro ni obvykle hlavním signálem, že to funguje. Stejnou potenci bere, když ji postihne kašel, a on pak za pár dní po podání přejde. Tyto dávky bere jednou za jeden až čtyři měsíce. Nižší ředění jí nedělají dobře. Blíží se jí sedmdesátka, pracuje víc než na plný úvazek, částečně i fyzicky, dělá v horách třicetikilometrové tůry , na autopatii je 14 roků. V poslední době se cítila dobře, když prolévala AL až 150 litrů, dech bez varu.
Dítě 5 let, léčeno od narození autopaticky. Vždy uplatňován systém „čekej a pozoruj“, vždy jednorázové podání. Vcelku zdravá, občas akutní drobnější záležitosti (typicky jednodenní teplota asi tak jednou ročně, obvykle s bolestí hlavy), řešené autopatií buď z prány, nebo slinou s varem. Objevily se však vyrážky z hnisavými pupínky na stehnech a trochu i na zádech, a ty už na vařenou slinu 12 l, což se v minulosti osvědčovalo, nazareagovaly a šířily se dál, lékař je označil za molusky. Dech bez varu 30 l jednorázově. Kontrola za 3 týdny: Je klidnější a veselá, ale vyrážka trvá. Kontrola za měsíc poté: Je klidná a veselá, nějakou dobu už vyrážku nemá.
Poučení o vysokých potencích:
Prána (1 -5) vyžaduje nízké 1,5 l až střední potence, zatím se osvědčily tak do 60 l i když individuálně mohou být i vyšší. Doporučeno postupovat dle článku Prána – jednoduchý postup samoléčby – obsaženého v knize Uzdrav se s autopatií a na https://www.autopatie.cz/prana-jak-jednoduche-to-muze-byt/ najdete aktualizovanou verzi.
Slina s varem nebo dech s varem dost podobně, i když nelze vyloučit vyšší, než do 60 l, nemáme však dosud dostatek zkušeností.
Slina bez varu nebo dech bez varu se osvědčují, při postupném přidávání potence, bez limitu potence. Ani 250 litrů není žádný strop, odpovídá to homeopatické potenci 10 M, v homeopatii však známe a hojně se používají i mnohem vyšší potence, 50 M a CM, zhotovené s použitím až 10x více vody. (Připomínám, že jen na samém začátku volíme litry dle vitality, později již dle reakcí na předchozí podání.) Dech bez varu se nyní ukazuje být ve vysokých ředěních základní metodou s nejvyšší vyhlídkou na úspěch.
Strach z vysokých potencí:
Lidé dost často, hlavně při samoléčbě, velmi váhají, mají-li jít u preparátu ze sliny nebo dechu na potence vyšší než 30 l. I když ví, že pokud již předchozí fungující potence ztrácí účinek, má být zvýšena, což je základní princip v procesu autopatického vylaďování. Existuje strach z vysokých potencí. Je to možná strach ze změny. Ze změny nemoci ve zdraví? Ze změny z oběti na aktivního činitele, ovlivňujícího nejen svůj vlastní osud, ale i těch ostatních? Ať už je to cokoliv, uvědomme si, že existuje, abychom jej mohli překonat. Neviděl jsem za 14 let (a před tím za 20 let používání homeopatik) nikdy zhoršení, které by stálo za zmínku, a které by vyvolala vysoká potence, přesahující 1M = 30 l a víc. Pokud se potence opravdu přehnala (například když jsem si hned třetí rok používání autopatie udělal preparát z 250 litrů, abych zjistil, co to udělá), byl jednoduše příznivý účinek kratší a ne tak hluboký, jako kdybych užil potenci o něco nižší, která by pro mne byla tehdy vhodnější. To bylo všechno. Podle kratšího účinku jsem mohl poznat, že jsem moc vysoko.
Zde je kasiustika, kterou vyprávěla mým posluchačům a mně na kurzu II. v Bratislavě jedna posluchačka: Měla osmdesátiletou babičku, která měla velký nádor mozku a nemohla se už pohybovat, ležela bezvládně na posteli a měla hrozné proleženiny. Posluchačka se rozhodla, že jí ty proleženiny bude léčit preparátem ze sliny. Udělala jí jej z padesáti litrů vody. V tu chvíli jsem jí skočil do řeči: „Copak jsem vás neučil, že u nízkých vitalit musíme podávat na začátku potence 1 litr?“ „Počkejte,“ pokračovala klidně posluchačka. „Tak jsem jí to podala a ona začala chodit a ty proleženiny se jí zahojily.“ „Ale stejně nechápu, proč jste dala tolik vody?“ Odpověď zněla: “Ono to vypadalo dost beznadějně, tak jsem si řekla, že není co ztratit.“
Výjimka potvrzuje pravidlo, které stále platí: U slabých vitalit začínáme s 1,5 l vody. Ale postupně se můžeme dostat až na vysoké potence. Je to vždy o karmě: Někdo potřebuje nízké potence a někdo vysoké – ale na čele to nikdo napsané nemá. Teprve praxe ukáže. Rozhodně poslední případ ukazuje, že strach z vysokých potencí (tolik vyzkoušených v autopatii a před tím i v homeopatii) je předpojatost, bránící mnoha lidem v dosažení zdraví. Myslete na to a pořiďte si uhlíkový filtr. Pak není příprava vysokého autopatického ředění žádný problém.
