Ahoj, anděli

21.8.2019 | Jiří Čehovský | jiri.cehovsky@alternativa.cz
Foto autor

Jsou dva pohledy na člověka a jeho vnímání světa.

Jeden je vyučován ve školách, používán ve „vědě“ a prezentován v médiích s takovou jistotou, jako by to byla nepochybná pravda: Skládáte se z hmoty a vaše vědomí a tělo jsou výsledkem čistě hmotných procesů. To, že vaše tělo má tuto podobu a tyto funkce, vzniklo náhodnou kombinací molekul, kterou jste zdědili od rodičů a ti od svých rodičů a ti v nekonečné řadě zpět od opic, ryb a bakterií. Původně jsme prý byli bakteriemi a ještě původněji jen uhlíkovými a vodíkovými molekulami. Zkrátka se skládáme jen z hmoty, to kolem je také jen hmota. Vědomí (nejen lidí, ale i zvířat a rostlin) je dost přechodná a v podstatě nedůležitá věc. Vesmír je neživý, tedy mrtvý, a vy se skládáte z neživých, tedy mrtvých, věcí. Vaše vědomí je uzavřeno ve vaší lebce, kde vykresluje pomocí chemických reakcí v mozku 3D obraz světa, dodávaný ze smyslových orgánů nervy. Svět jak ho vidíte, i lidé v něm, není venku, ale uvnitř vaší lebky. To je pohled tzv. „vědy“. Že je protiintuitivní a nepravdivý, to je jasné každému dítěti a každému jinému, kdo o věci přemýšlí alespoň pět minut bez toho, že by podlehl „přehlasování“ médii a institucemi. Intuice však podle materialistů neexistuje, nebo jednoduše nemá žádný význam. Pro materialistického „vědce“ je důležité, co si „myslí“ mediální „většina“ – zda si to opravdu ze srdce myslí a nebo je to celé jen divadlo, není rozhodující. Asi před  šedesáti lety, když jsem byl malý chlapec, nás okouzloval v televizním pořadu pro děti robot Emil. Vypadal jako člověk, ale měl hranaté tvary, šoural se a blikal žárovkami a místo očí měl kamery a místo uší mikrofony a v ústech měl reproduktor, kterým oslovoval děti a vysvětloval jim, že právě on je budoucností lidstva. To nám připadalo velmi legrační.

Všechno ve vesmíru je živé, protože je to součástí živého vědomí, říká druhý pohled.  Hmota vzniká v závislosti na vědomí, a nikoliv opačně. Myslela si to většina lidstva od Buddhy, Patandžálího,  Lao-c, Františka z Assisi a Platona až po některé kvantové fyziky dneška. A myslí si to v hloubi svého životního prožitku samozřejmě úplně každý. Rostliny, budovy, obloha a země nejsou uvnitř hlavy, ale venku, stejně jako je „venku“ naše vědomí. Není uvězněné v hlavě ani v mozku. Má spoustu práce vytvářet naše těla a náš svět, jak jej vnímáme. Není omezené na individuální prožitek, ale je propojené s mnoha vyššími i nižšími úrovněmi. Je tu oblast společného vědomí, vytvářející lidskou pospolitost i konsenzus o tzv. vnějším světě. Ve skutečnosti ale nic není vnější ani vnitřní, vše je součástí všeobjímajícího tvůrčího vědomí. Vědomí je kreativní – vytváří struktury a formy. Čím víc se koncentruje na hmotu, tím je tam méně radosti a méně klidu.  Čím víc soustředíme pozornost na jeho jemnější úrovně, kde přebývá láska, moudrost, rozum,  soucit,  přibývá tím jak radost, tak i smysluplnost.

Nižší úrovně vědomí jsou vzdáleně odvozeny od vyšších. Je mnoho úrovní. Jednou z nejnižších je hmota. Takže hmota je tu. Ale nemá v sobě sama o sobě nic kreativního, protože sama o sobě ani neexistuje. Vždy je závislá na našem vědomém životním prožitku. Jen v souvislosti s ním může mít tvar, funkci a smysl.

Existuje evoluce. Je to evoluce vědomí. Tam, kde si vědomí uvědomuje sebe, dochází k vzestupu. Tam, kde je vzestup  považován za nežádoucí nebo je institucionálně zakázán, dochází k úpadku a poklesu do hmoty, dokonce až do té míry, že může vědomí považovat samo sebe za hmotu. A touto hlubokou nepravdou může velmi trpět. Tak se to dnes děje.

Vědomí má své zákonitosti, vytvářející také odvozeně podřízené „přírodní zákony“.

Vědomí je hierarchizováno. Na jeho nejvyšších úrovních žádná hmota neexistuje, na nejnižších se zdá být vše jen hmotou.

Vědomí je propojené, takže nejnižší i nejvyšší úrovně vědomí spolu souvisí. Nižší úrovně jsou reflexí, odrazem vyšších úrovní. Vědomí člověka vytváří i hmotné tělo, je však napájeno z ještě vyšších úrovní. To se děje prostřednictvím informačního proudu, nazývaného v různých světových tradicích například životní síla, prána nebo čchi. Je-li spojení narušeno, vzniká a posiluje se individuální utrpení.

Člověk je bytost, která má na hmotné úrovni nehty a zuby a na té jemnější touhu rvát se a kousat. Ale v té ještě jemnější části, která k němu stále patří a je jeho, má i svoji andělskou úroveň, milující, jemnou, organizující a nikdy neumírající, toužící po harmonii, napojenou na ještě vyšší a jednotící úrovně Univerza. Od ní k nám proudí radost i zdraví.

A proto, když se ráno probudíš, a chystáš se vytvářet svůj svět toho dne, pozdrav nejdřív sama sebe: „Ahoj, anděli.“


Kurzy

kurz Další kurzy

Svědectví

Autopatie již pomohla mnoha lidem. Podívejte se, nebo si přečtěte svědectví od některých konkrétních osob.

mapa poradců

Mapa poradců

Najděte nejbližšího poradce autopatie ve vašem okolí.

Najít poradce