Autopatie, zapomenutá metoda

28.5.2013 | Jiří Čehovský | jiri.cehovsky@alternativa.cz

Otištěno v časopise Regena 4/2013

Maitréja, Buddha příštího či nadcházejícího věku, bývá zobrazován s kundikou po levici. Je v ní čistá voda, která léčí. Detail starého škapulíře v tibetské tradici.

Pro fyzické i duševní zdraví člověka má zásadní důležitost jeho jemný energetický systém. Zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann jej nazval před dvěma sty lety “vitální síla” , v indické tradiční léčbě je nazýván “prána“ a v Číně se mu říká “čchi”.  Mluvíme-li o energii, není to samozřejmě nic ve fyzikálním slova smyslu. Je to něco “spirituálního”, jak říká Hahnemann, nebo “jemnohmotného”,  jak říkají buddhisté. Spíš jakýsi tok informací, který nás spojuje s vyššími úrovněmi bytí a na hmotné úrovni vytváří naši životní energii, organizuje nás a dodává nám harmonii a pocity štěstí, pokud  funguje správně. Ale když je narušen, harmonie a štěstí mizí a dostavují se nemoci. Tento model samozřejmě nemůže být akceptován v materialisticky orientovaném zdravotnictví, jeho přehlížení se však podílí na nebývalém rozmachu chronických “nevyléčitelných” potíží v současné společnosti. Prastará moudrost lidstva ovšem vždy nabízela i prostředky, jak porušené proudění prány zlepšit a zharmonizovat. Některé k tomu určené metody, jako akupunktura, homeopatie  a jóga jsou všeobecně známé, existuje však i jedna, na kterou se v průběhu času zapomnělo.

Za starých dob s sebou nosili buddhističtí mnichové na svých poutích ve zvláštním vaku nádobu na vodu, zvanou kundika. Píše o tom čínský cestovatel I Tsing,  který se vypravil v 6. století do Indie, aby tam studoval zvyky a způsob života mnichů. Nádoba byla vyrobena z pálené hlíny. Od jiných nádob se lišila tím, že měla na boku otvor, kudy voda nalitá shora volně odtékala. Bylo to tedy spíše jakési průtokové zařízení. O jeho účelu se I Tsing  ve své knize  nezmiňuje, stejně jako žádné uspokojivé vysvětlení nenalezneme ani v popiskách k muzejním exponátům současnosti. Říká jen, že voda použitá v kundice musela být čistá a “nedotčená”. Až stovky rozbitých kundik nacházejí archeologové v okolí zaniklých buddhistických klášterů, a to především na smetištích, což dokazuje, že kundika nebyla původně žádným rituálním předmětem určeným k uctívání, ale spíše věcí denní potřeby. Slovo kundika má zřetelný původ ve slově kundalíní, tzv. “hadí síle”, což je pojem známý z jógy . Kundalíní, podobně jako prána, má vztah k jemným energiím, spojujícím nás s Univerzem. Kundika se používala už v před buddhistické Indii. Dochovala se dokonce “Kundika upanišada” z doby mezi 4. a 8. stoletím př.n.l. , hovořící o tom, že užívání kundiky stimuluje pránu, posiluje vitalitu a smysly, posiluje spojení s vyšší úrovní bytí a přináší sílu a klid.

V současné době používáme, já a moji žáci, moderní kundiku, zvanou autopatická lahvička. Děláme to už šestnáct let. Celý ten nápad přišel v okamžiku, když jsem si všiml, že někteří homeopaté v historii, počínaje už Hahnemannem, používali vysoko naředěnou (tzv. potencovanou) informaci z léčeného člověka. Nejčastěji šlo o hnis, patologický výpotek, ale také o slinu, nesoucí tělesnou informaci o léčené osobě. Říkalo se tomu autoizopatie. V roce 2002 jsem vyvinul  autopatickou lahvičku a začal jsem ji používat ve své léčitelské praxi. Sloužila k domácímu potencování tělesné informace obsažené ve slině a později v dechu léčeného. Fungovalo to dobře, chronické nemoci mizely, brzy začala praktikovat  autopatii spousta dalších lidí, kteří navštěvovali  kurzy nebo četli mou knihu o nové metodě, která nikdy před tím nebyla soustavně popsána v článku ani v knížce.  Asi za rok poté jsem uviděl první kundiku na tibetském obraze bódhisattvy Maitréji v Národní galerii a podobnost mezi ní a autopatickou lahvičkou mě utvrdila v tom, že jen navazujeme na něco prastarého, kdysi ceněného a po mnoho staletí používaného, i když v současnosti zapomenutého.

Čínská kundika z poloviny 19. stol. V té době si tyto nádoby částečně uchovávaly svůj původní vzhled, obohacený o dekorativní prvky, ale způsob, jak byly používány v dávné historii, byl  převážně zapomenut. 

Už deset let se pravidelně na přelomu ledna a února koná v Praze konference o autopatii, kam přicházejí lidé používající tuto staronovou metodu, aby referovali ostatním o svých poznatcích získaných při praktikování autopatie, a aby ukázali své výsledky při léčení chronických nemocí. Často informují o zcela “nemožných” vyléčeních dlouhodobých nemocí, jichž dosáhli tím, že jemnou informaci pocházející z dechu, sliny nebo přímo ze 7. čakry povýšili ředěním čistou vodou v autopatické lahvičce do vyšší, jemnohmotné, spirituální úrovně, a povzbudili tok prány. Nevystupují tam  se svými referáty jen léčitelé a zdravotníci, ale řada  příspěvků vypovídá také o samoléčbě, o tom, co si lidé vyléčili sami na sobě po přečtení knížky Uzdrav se s autopatií nebo po návštěvě kurzu. Autopatie je jednoduchá a je možné ji používat samostatně i bez poradce. Vychází z homeopatických zásad, které byly známé lidstvu odjakživa.  A i když pro materialismem odkojeného člověka současnosti představuje velkou záhadu, způsobuje, že se lidé zbavují  bolestí kloubů, migrén, nespavosti, ekzémů, alergií  a tak dál, ale i úzkostí a chronické únavy, potíží, které je trápily po desetiletí.  Všechny ty nemoci těla a mysli jsou  způsobené právě odtržením od vyšší úrovně naší existence. Stačí informačně propojit  obojí s pomocí čisté vody a dějí se s námi velmi zajímavé věci. Ovšem prastaré kundiky produkovaly díky svému tvaru jen velmi nízkou informační potenci, vhodnou pro tehdejší lidi, kteří byli mnohem více spojeni s jemnou sférou, a navíc jedli jen samé biopotraviny a dýchali jen ten nejčistší vzduch. Abychom dosáhli efektu i dnes, na konci Kali jugy, je nutné používat velmi vysoké homeopatické potence, jaké dokáže snadno připravit autopatická lahvička. A nemusíme si ani (pokud nechceme) lámat hlavu s žádnými náboženskými představami. Ve starých náboženstvích byly vždy předávány také rady a pokyny pro praktický život. Když mnich kráčel krajinou zamořenou malárií, musel se chránit. Kundika mu v tom určitě pomáhala. A když kráčíme zamořenou krajinou dneška, můžeme si na ni také vzpomenout.


Kurzy

kurz Další kurzy

Svědectví

Autopatie již pomohla mnoha lidem. Podívejte se, nebo si přečtěte svědectví od některých konkrétních osob.

mapa poradců

Mapa poradců

Najděte nejbližšího poradce autopatie ve vašem okolí.

Najít poradce