Štítná žláza, psychika, závratě

Chtěla bych se s Vámi podělit o jeden z úspěchů léčby autopatií. Jedná se o dceru mé přítelkyně. Uvedu vše od začátku pro lepší přehled postupu léčby:

Nyní je jí 16 let. Je předčasně narozena (přelom 7. a 8. měsíce). Od 2 let až do svých 7 let trpěla opakovaným a dlouhodobým úporným kašlem, že se až dusila, zvracela a pro kašel se mnohdy ani nemohla najíst, nespala. Nezabíraly žádné běžné léky na kašel, ani injekce. Skoro vždy se řešilo antibiotiky, protože nic jiného nezabíralo. Lékaři ale na ní mnohdy nenašli žádné jiné známky nemoci a proto byla i v péči alergologa, vyšetřena na imunologii (zjištěna slabší imunita), vyloučena cystická fibróza a vyloučeno i astma.  Nic zvláštního co by mohlo tyto kašle způsobovat, kromě alergie na prach, roztoče, pyly a plísně, nebylo zjištěno. Na kašel při stále se zhoršujících průbězích dostala kortikoidy (Ecobec inhalátor), po kterém se kašel vždy do 3 dnů zvlhčil, začala vykašlávat a do 14 dní kašel přešel. Ke konci tohoto  období kašlů dostávala také Wobenzym. Přibližně od 7 let přešly úporné kašle (byly už jen takové běžné při nachlazení), ale dostavily se opakovaně husté zelené rýmy, na které brala opět kortikoidový spray Nasonex a rýma do 3 týdnů odezněla. Tyto rýmy měla až do 15 let, do doby, kdy jsme začaly s autopatií. Kolem 8 – 9 let měla asi 2x angínu a jednu z nich zvládla bez antibiotik jen s pomocí hlívy ústřičné a Wobenzymu.   V 10 letech se ve škole objevila spála a měla spálového streptokoka – bolelo mírně v krku a nateklé krční mandle – dostávala Pendepon. Od 13 let po jedné své ošklivé rýmě měla odřený nos a zůstal jí ekzém pod a kolem nosu, který má dodnes. Od 14 let má silné bolestivé menstruace, často motání hlavy, nízký tlak až z toho zvrací a ztrácí orientaci, někdy citlivost na pachy (zřejmě hormonální změny). Při běžné kontrole na očním bylo zjištěno, že má vysoký tlak v očích, hodnoty až 30, mají obavy ze zeleného zákalu a chodí na časté kontroly (levé oko je od narození slabší a hůře na něj vidí na dálku, ale na brýle to není). Střídavá nálada – stavy smutku a za chvíli se směje a neví proč. Před rokem přesně v době, kdy jsme začaly s autopatií se dětské lékařce nelíbila při běžné kontrole štítná žláza, doporučila ji na endokrinologii. Vyšly jí špatně testy hladin hormonů a protilátek štítné žlázy, dle lékařů jde o autoimunitní onemocnění thyreoditidu – začínající chronický zánět štítné žlázy, který má i její matka. Dostala Euthyrox 25, 1x denně. Má strachy z neúspěchu ve škole, například z obyčejné písemky a třeba když si musí jít něco někam vyřídit. Špatně se seznamuje, je melancholik, pesimista, tichá uzavřená tak trochu do sebe, nedokáže říct ne, miluje zvířata a kdyby mohla, tak by snad zachránila celý svět od všeho zla.

Před rokem jsme začínaly slinou var, přešly jsme postupně na dech var, protože říkala, že jí dělá dobře. Od potence z 1,5 l jsme se pomalu dostaly až na 8 minut průtoku dech var . Na 8 minutách průtoku dech var, opakováno vždy 1x za měsíc, jsme od začátku ledna 2013 až do 19. dubna 2013. Za toto období jsme se postupně zbavily nejprve motolic hlavy, vysokého tlaku v očích, zlepšila se psychika, už se tolik všeho nebojí, na kontrole po půl roce na endokrinologii byly testy na štítnou žlázu úplně v pořádku (přiznala se, že ty léky vzala jen občas 1 – 2 dny v týdnu, takže skoro vůbec), prošla si asi 3x těmi svými rýmami a asi 2x jí bolelo 2–3 dny v krku, což vždy nejpozději do týdne odeznělo. Ekzém kolem nosu je asi o polovinu lepší než byl před autopatií a nyní se ani nelepší ani nezhoršuje, jen třeba na 2 dny více zčervená a vrátí se do zlepšeného stavu. Jelikož se od ledna 2013 vývoj zastavil a nic moc se nedělo, 20. 4 .2013 jsme zvýšili AP na 9 minut průtoku dech (ještě var). 27. 4. 2013, tj. po týdnu, dostala menstruaci a hrozně ji bolelo břicho. Zopakovali jsme AP 9 minut průtoku dech var a břicho přestalo bolet a nevzala na bolest nic ani další dny (vždy musela na bolest 3x denně po dobu 4 dnů brát brufen). S psychikou je OK a již zlepšené problémy se zatím nevrací.

Chtěla bych ještě říci, že i když se autopatií zabývám jen asi rok a půl, mám s ní jen a jen pozitivní zkušenosti a dobré výsledky. O autopatii jsem se vlastně dozvěděla náhodou a přiznám se, že ze začátku jsem jí moc nevěřila. Dnes jsem moc ráda, že jsem tu počáteční nedůvěru překonala. Stálo a stojí to za to a autopatii se snažím šířit dál. Někdy si říkám, co by se mnou a s rodinou bylo, kdyby nebylo autopatie.