Odolnost vůči „vnějším“ rozlaďujícím vlivům
Muž ve věku 30 let, sportovec. Požádal mě o vstupní konzultaci a nastavení prvotního dávkovaní a dál už přešel na svépomoc. Původně začal s autopatií, protože se chtěl zbavit především migrén, které se objevovaly zpravidla pouze při a bezprostředně po sportovním výkonu. Začal s autopatií z vařeného dechu na potencích v rozmezí 4,5-7,5 l. Ředění si upravoval podle aktuálního stavu a dílčích reakcí na autopatii. Po půl roce, když jsme se potkali v tělocvičně a zavedli řeč k tématu zdraví, řekl mi, že bohužel nezaznamenal zlepšení svých občasných bolestí hlavy při sportu. Čeho si však všiml je, že za období podzim – jaro nebyl ani jednou nemocný ve smyslu chřipky, angíny apod., ačkoliv v minulosti v tento čas vždy na nějakou dobu ulehl. Také energeticky se cítil výrazně zlepšen. V práci prý hovořil s kolegyní, a mimochodem se od ní dozvěděl, že si už delší dobu dělá také autopatii a sdělila mu obdobnou zkušenost, a sice, že od té doby co začala s autopatii už nebývá akutně nemocná.
Když jsem v homeopatickém softwaru Homeo, kam si zpravidla ukládám záznamy z konzultací a kontrol, zadal do vyhledávacího pole „nebyl dlouho nemocný“ nebo jiné podobné formulace, objevila se mi dlouhá řada konkrétních případů. Zde je jeden, který co do reakce na autopatii dobře vystihuje i ty další podobné:
Muž ve věku přes 40 let, otec rodiny. Přišel ke mně před pěti lety s diagnózou kuperóza, kterou měl od lékaře. Bylo to náhlé obtěžující zabarvení/zrudnutí tváře v reakci na různé vlivy. Kromě toho tam byla slabší imunita a sklon k infekčním onemocněním. Dělal si dlouhodobě přípravu autopatie z vařených preparátů z dechu a sliny. Když jsme viděli příznivý posun z hlediska kuperózy, bylo mi také patrné, na jakých úrovních a jakým způsobem reaguje. Takže jsme přidali ke slině a dechu s varem zároveň kombinaci s přípravou Prána 1.
Jasné pozitivní změny proběhly z hlediska kožních obtíží už v prvních měsících léčby a stav se držel i téměř po roce. Navštívil mě poprvé v srpnu a na v pořadí 3. kontrole v červnu shrnul toto roční období s autopatií tak, že kromě zlepšení jeho primárního problému zaznamenal také, že má dlouhodobě sníženou potřebu spánku, a že má víc energie. Řekl, že nebyl ani jednou chorý, což ho překvapilo, jelikož před tím býval obvykle nemocný víckrát do roka.
Přidám ještě aktuální případ, který mám v živé paměti. Jedná se o slečnu, která má dlouhá léta diagnostikovaný atopický ekzém, který se jí při autopatii pozvolna avšak zřetelně zlepšuje a stává se méně a méně obtěžujícím. Také se při poslední nedávné kontrole, které vedeme po telefonu, rozplývala, že nebyla, zcela neobvykle, tuto zimu nemocná.
U těchto případů jsem chtěl upozornit na jev, který není nijak výjimečným a bývá jakýmsi „vedlejším účinkem“ při léčení chronických potíží. Autopatie nás může učinit fyzicky a psychicky odolnějšími vůči vnějším rozlaďujícím vlivům.
